To hlavní z vánoc

Dárky jsou rozbalené a uklizené, kapr a cukroví (takřka) dojedeny, obligátní vánoční návštěvy absolvovány a zvládnuty. Tak co ještě zbývá? Připomenutí, že Jednorozená Dobrota a Láska přijala lidskou dimenzi, vstoupila do člověka a rozsvítila světlo uprostřed tmy. A taky že betlémská hvězda jednou provždy ukazuje směr naděje, ve které zloba, nenávist a hřích nemusí vládnout lidskému životu napořád. A pak to hlavní z vánoc. Připomenutí toho, že v hlubinách každé lidské duše, na způsob čehosi křehkého a zranitelného jako je novorozeně, v obyčejných souvislostech našich životních příběhů, nuzných podobně, jako je narození někde v chlévě nebo jeskyni, tam kdesi mezi tím vším nezbytným psychickým haraburdím leží krajina Božího království, krajina Emanuel – Bůh s námi, Bůh v nás.                                                                                                                                       prosinec 2013                                                                                                                                   

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode