KRÁLOVSKÁ IDENTITA

 
 

JEŽÍŠE KRISTA KRÁLE

    Ježíš Kristus je král, připomínáme si každoročně na přelomu starého a nového liturgického roku.  Jako Král byl a je očekáván, jako královské dítě se narodil, jako Král žil, trpěl, umřel a vstal z mrtvých. Ježíš z Nazareta, jako pravý člověk, postupně vrůstal do královské identity, která mu jako pravému Božímu Synu byla od věčnosti vlastní.
    "Já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně." Lk 22,29 
    To je ten známý a dech beroucí princip - jak Bůh Otec k Ježíši, tak Ježíš Kristus k nám. Ježíš nám tedy uděluje království a s ním zřejmě i královskou identitu stejně, jako ji jemu udělil Otec.
    Co to ale znamená pro nás? Můžeme a máme o sobě uvažovat jako o synech a dcerách Kristova království? Můžeme a máme se tedy zabydlovat v té aristokratické, noblesní a velkorysé identitě těch, kterým bylo na základě vztahu lásky a důvěry k Ježíšovi uděleno Boží království? Můžeme a máme, stejně jako Ježíš, postupně vrůstat do královské identity těch, kteří s Ním jednou budou kralovat na věky věků? - Zj 22,5                                                                                                                                                       listopad 2015
 
 
ADVENT
 
    Pro naše dorůstání do formátu královské identity nám adventní čas přináší důležitý rozměr, a tím je čekání.  Ježíš Kristus je Králem světa, ale čeká, až nastane čas jeho druhého příchodu. My čekáme spolu s Ním. Jsme již označení, máme jmenovací listinu, ale ještě jsme nepřevzali pravomoce s naší královskou identitou spojené, abychom jedli a pili u Jeho stolu v Jeho království, abychom usedli na trůnech a soudili dvanáct pokolení Izraele. Lk 22,29
    Kvalita a hodnota čekání je určována podstatou a obsahem očekávaného. Jak moc může být ovlivněn a změněn náš celý život, pokud si uvědomíme, že je vlastně adventním časem čekání a přípravy na nepředstavitelně jiný způsob královské existence ve věčnosti nového nebe a nové země?
                                                                         
 
VÁNOCE
    
    Slavení Narození našeho Pána nám dává poznat samu podstatu a srdce království, k němuž náležíme a od nějž odvíjíme svoji identitu víry. Ono totiž není království jako království a král jako král. Království Boží, k němuž náležíme jako synové a dcery, je královstvím pokorné lásky. Onen dávný úradek Trojjediného Božího Já o stvoření světa a stvoření a vykoupení člověka vtělením Druhé Boží osoby, byl jedním jediným úkonem nepředstavitelné pokory a lásky. Všechny ty ne zcela šťastné okolnosti narození  Ježíše Krista - stáj či jeskyně v Betlémě, poměrná chudoba, nezájem okolí, až na ty tři krále  a trochu toho pozdvižení na pastvinách, to všechno a mnohé další je výmluvným svědectvím pravé povahy Božího království, k němuž náležime. 
   Tak se pro nás může vánoční čas stávat zdrojem obohacení naší vnitřní identity o tu aristokraticky ušlechtilou pokoru do té míry, do jaké si přivlastníme vírou skutečnost, že právě tomuto království náležíme, že jsme jeho, že jsme v něm a ono že je v nás.                                                 

                                                                          prosinec 2015  

 

KRÁLOVSKÁ IDENTITA - PŮST

 
    Postní doba je příležitostí otevřít se dalšímu rozměru naší aristokratické identity. Náš královský původ odvozujeme z aktivního a vědomého přijetí křestního bohatství živou vírou ve vztahu s Ježíšem.  Jsme-li s Ním takto denně spojeni, přirozeně se na nás vztahuje známá věta z podobenství o dvou synech: "Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé." L 15,31 
    Jsme královského původu, jsme děti království, našemu Pánu patří všechno a my máme na tomto vlastnění všeho svůj podíl. Nemusím na ničem lpět přespříliš, mohu se pro tuto chvíli vzdát mnohého. Vždyť mi patří všechno!                                                          únor 2016
 
 

KRÁLOVSKÁ IDENTITA -  VELIKONOCE

 
    Náš královský původ, vyrůstající ze Vzkříšení, nás  zavazuje k velikonočnímu vzdoru víry: Za každou smrtí vidět vzkříšení, v každé bolesti a trápení vnímat Kristovu tichou, láskyplnou přítomnost a kolem každé zloby a nenávisti tušit závoj Božího odpuštění  a milosrdenství. To je postoj a přesvědčení synů a dcer Království, kterým velikonoční události otevřely oči.
                                                                        březen 2016

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode