POSTNÍ DOBA

Ježíš odešel na poušť, aby se postil, aby se potkal s lidskou slabostí a křehkostí zevnitř, sám v sobě. Jeho pobyt na poušti byl součástí onoho spásu přinášejícího dění, ve kterém vzal na sebe hřích celého světa a proměnil jej tak v cestu do věčného království. Účelem našeho postního snažení je to samé. Potkat se se svou vlastní slabostí, křehkostí, hříšností, ubohostí, bezmocí, úzkostí, smutkem, beznadějí, hněvem, nervozitou... A jednu každou položku tohoto neveselého seznamu vložit s důvěrou na Ježíšova záda, aby se stala vykoupenou součástí naší jedinečné cesty do věčné radosti. On to tak chce. On to tak kdysi jednou udělal za všechny a pro každého. A my se k tomu můžeme během těch čtyřiceti postních dní kajícím smýšlením a skutky pokání přidávat. To je účel postu. Tak jako pravým a hlavním účelem kříže není samoúčelné utrpení a nesmyslná smrt, nýbrž láska, přinášející záchranu, tak pravým a hlavním účelem postu není  cvičení v sebezáporu, nýbrž proměňující a uzdravující setkání s Ježíšem právě uprostřed našich slabostí a hříchů.                                                                                                               březen 2015