Existenciální rozměr Eucharistie

            U oltáře slavíme eucharistii liturgicky. Ale ta samá eucharistie, oběť Ježíše Krista, která vykupuje svět a otevírá věčnost, se děje existenciálně v celém stvoření, v životě lidí, v jejich utrpení, bolesti, strádání, v těch všech hrůzách, které drtí svět lidí. Stvoření je prostoupené Ježíšem, skrze Něho všechno je stvořeno a On všechno udržuje a prostupuje svým mesiášstvím. Eucharistie je přítomná všude, v každém okamžiku našich životů. Víra jen otevírá oči a cestu k vědomému, svobodnému a souhlasnému podílení se na záchraně světa, v milosrdné lásce, v charitě, v obětavé a laskavé službě bližním, potřebným, chudým. Eucharistie všedního dne, eucharistie služby, práce, eucharistie pracovní doby.

            Co je eucharistie? Slavnost proměnění chleba a vína ve výkupné tělo a krev Ježíše Krista. A tato proměna se opět děje stále, všude kolem nás. Ježíšovou všeprostupující přítomností je každé trápení, bolest, nemoc, hrůza, trápení, strádání proměňováno v cestu k věčné spáse. A ti, kteří věří, jsou zváni, aby „u toho byli“, vědomě, zasvěceně, vidoucí a chápající vírou. Stejně, jako kolem oltáře, kdy jen očima víry a srdcem plným lásky přijímáme fakt Kristovy přítomnosti.

            To jsou velká slova a velké myšlenky. Ne vždy jim můžeme dostát, a je to tak v pořádku, protože ono nejde jen o spásu těch druhých, i jeden každý z nás je ponořen svým vlastním trápením, bolestí, zraněním, únavou do tajemství eucharistie. To i na nás, na služebníky, se zaplaťpánbu vztahuje to samé tajemství vykoupení, které se děje a naplňuje v každém okamžiku a v každém zákoutí našich životů. Jsme ti, kteří pomáhají, a jsme i těmi, kterým je pomáháno, jsme ti, kteří spolunesou tíhu života ztrápených bližních a současně jsme těmi, kteří jsou rovněž neseni tajemstvím proměny, tajemstvím proměňování nesmyslného utrpení v cestu do věčnosti.

Slavnostně a svátostně stvrzovaném v posvátném dění na oltáři a kolem oltáře, každodenně naplňovaném a realizovaném v té nejvšednější rutině naší služby, práce, zaměstnání nebo třeba institucionalizované charity.

Nemusíme se bát. Víme, komu jsme uvěřili, víme, kdo nás nese. Nás a spolu s námi i ty, kterým sloužíme. Nebo spíše je, a spolu s nimi i nás.

 

3/2010

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode