Na vinici Páně

K novému pohledu na ono „profláklé“ podobenství o dělnících na vinici mne inspirovala vstupní modlitba nedělní mše (opět!!, znovu upozorňuji na poklad skrytý v liturgických textech!):

Bože, tys nám uložil, abychom milovali tebe a bližního, neboť v tom je smysl a naplnění všech ustanovení posvátného zákona; dej nám sílu, abychom zachovávali tvá přikázání, naplnili je láskou a tak vešli do věčného života.

Zaujal mne právě ten naprostý nedostatek  lásky na straně najatých služebníků. Jakoby úplně zapomněli, že jsou milovaní Hospodářem a že je poctou a výsadou smět mu sloužit. Jakoby zapomněli, že i oni milují Hospodáře. A že by jim mělo být spíš líto těch ostatních, kteří mohli a směli přiložit ruku k dílu až tak pozdě. A že nést tíhu a horko dne znamená opět především vyvolení a privilegium na cestě následování Ukřižovaného. Když se zapomene na lásku, nastoupí hořkost, zloba a závist. Je mi to nějak povědomé... :-)