TÍHNUTÍ

 
 
    Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. 1.Tes 5,16-18
 
    My se nemůžeme stále radovat. Rozeznáváme desítky emocí, všechny k našemu životu patří a jejich střídání udržuje naši psychickou stabilitu. My se nemůžeme neustále modlit. Nevyhnutelně musíme zaměstnávat svou hlavu kde čím, většinou záležitostmi banálně všedními, čas od času pak i něčím důležitějším. A nemůžeme za všech okolností děkovat, to vyplývá z předchozího. V situaci, kdy mne v nepříznivé situaci zavalí negativní emoce a myšlenky, na děkování jednoduše nemám kapacitu a mentální prostor. 
    Přesto skrývají tyto tři verše úžasný duchovní potenciál, který se otevírá teprve tehdy, když jej přijmu jako ukazatel vnitřního směřování, jako výzvu k tíhnutí naznačeným směrem. Já se mohu trpělivě znovu a znovu učit vracet se k radosti a posilovat ji jako svůj základní pocit, který své oprávnění bere z evangelia - radostné zvěsti. Mohu se znovu a znovu vracet k modlitbě, jakmile jen trochu pomine akutní nezbytnost zabývat se těmi všemožnými aktuálními záležitostmi. Mohu se k modlitbě vracet jako k činnosti, která má nejvyšší význam, protože buduje a prohlubuje vztah s Bohem. A konečně je výsadou nás věřících, že se můžeme trpělivě učit znovu a znovu děkovat za všech okolností, jakmile jen trochu poleví prvotní spontánní reakce s tou záplavou všemožných pocitů a myšlenek. Postoj díků totiž nejpravdivěji zrcadlí realitu víry v Ježíše Krista a jeho evangelium, realitu víry v Boha Stvořitele dobrého stvoření a realitu víry v Ducha Svatého, který je s námi a v nás, za všech okolností.                                                                                                                                                                                                                                                                                                            září 2017

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode