Uviděl jsem to II.

 

 

Měl jsem čtyřicet dní na to, abych se srovnal s tím, že prohrávám věčný život a že s tím nic nenadělám. I moje hříchy zabily Božího Syna. A moje občasná snaha udělat dobrý skutek nebo moje jakákoli jiná snaha na tom nemůže zhola nic změnit. Smrt za smrt, jednoduché spravedlivé počty.

A pak mne napadlo, že vstanu, půjdu ke svému Otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků. I vstal jsem a šel ke svému Otci. Když jsem byl ještě daleko, Otec mne spatřil a hnut lítostí běžel ke mně, objal mě a políbil. Řekl jsem mu: `Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.´ Ale Otec rozkázal svým služebníkům: `Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.´ A začali se veselit.

Takhle jednoduché to je. Vím, že jsem hříšník. Prošustroval jsem celé Otcovo jmění a tak se držím Krista jako klíště. Dělat nádeníka v Božím království mne baví a těší. To je všechno.

Veselé velikonoce!

 

 

PS

L 15,18-24

a bonus - Iz 43,25-26

:-)

                                                                                                    duben 2012

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode