Velkopáteční meditace

Letos jsem si na Velký pátek opět pustil Gibsonův film Utrpení Krista, který považuji za nepřekonatelné filmové ztvárnění pašijového příběhu. Exelentní herecké výkony, skvělé filmové nápady režiséra, kameramana i scénáristy. Sem patří i několik teologicky pozoruhodných detailů - za všechny jediný příklad -Kristovo setkání s Matkou na křížové cestě, kde scénárista použil, teologicky precizně, verš z Apokalypsy. Při pověstně brutálně naturalisticky ztvárněné scéně bičování jsem si i já letos na chvíli zahrál na scénáristu, a pozměnil jsem její průběh. Ježíš v jednom jediném okamžiku ukončí nesmyslně kruté mučení. Padají mu pouta z rukou, zkrvavené tělo je očištěné a oslnivě září, zmučená tvář vyzařuje Boží nadpozemskou nádheru. Přesně jako na hoře Proměnění. Vojáci padají v úžasu, do jednoho se obracejí a přijímají Ježíše za svého osobního Spasitele :-) A dál už by následovaly evangelijně standardní kroky: Ježíš se potkává s učeníky, slibuje dar seslání Ducha, vystupuje na nebesa... Mohlo by to tak být, proč ne, ostatně několikrát předtím odmítl být ukamenován či shozen ze srázu. Ježíš je Boží syn a v každém okamžiku měl k dispozici celou legii andělů. I v umírání zůstal druhou boží Osobou, Vtělením Všemohoucího, člověkem, který nepřestal být Bohem. Je tedy zcela zřejmé, že až do okamžiku své smrti Ježíš chtěl zcela dobrovolně, svobodně a věrně vytrvat u svého lidství. Ježíš chtěl zcela svobodně, dobrovolně a bezezbytku naplnit svůj lidský úděl a zůstat tak ve spojení s každým člověkem, zůstat u každého z nás, až do okamžiku posledního výdechu, který určuje Otec. A podle známého pravidla, jak Ježíš k Otci, tak my k Ježíšovi, a jak Otec k Ježíšovi, tak Ježíš k nám, i my můžeme v každém okamžiku svého utrpení a bolesti „odejít“ a vzdálit se od Krista. Vzdálit se  od poslušného naplnění Boží vůle a utéct do vzdoru, do popření víry, do odmítnutí Ježíšovy blízkosti, můžeme svobodně odmítnout Ježíšův postoj oběti. V každém okamžiku utrpení můžeme opustit úděl Ježíše Krista, tak jako On mohl v každém okamžiku opustit úděl člověka. On to neudělal.

4/2011