Důvěra
2018
DŮVĚRA leden
Bůh po nás chce, abychom mu důvěřovali. To, co chci po někom druhém, to bych měl nabízet především já sám. Bůh to v Kristu přesně takhle dělá, On nám důvěřuje. Důvěra ale nespočívá v přesvědčení, že mne ten druhý nezklame, že se bude chovat přesně tak, jak chci a jak potřebuji a jak si představuji. To by s důvěrou Boží vůči člověku muselo být odedávna veta, vždyť my Ho stále "zklamáváme". Důvěra znamená vnímat, že vedle toho koukolu tu roste vždy i ta pšenice. Důvěra také znamená nezapomínat, že i přes momentální a zdánlivou převahu temnoty tu vždy někde svítí i světlo a že vedle toho naparujícího se zla je stále ve hře i méně nápadné dobro. Dávat přednost a přikládat větší význam té pšenici, světlu a dobru, to je důvěra.
CO SE MÁ STÁT únor
Tak tohle je zase písnička s příběhem. První dva veršíky refrénu a ta vtíravá melodie, ty mne napadly už možná tak před deseti lety. A pak nic, a ne a ne a ne. Neměl jsem rým na to "musí něco bejt". Až najednou loni v létě. "Na to vem´jed." A bylo to. Zbytek přišel sám od sebe. A pak se zase nějak stalo, že jsem ji sem "nepověsil", jak se říká. "Mraky", co přišly v září, ji přeskočily. Napravuji teď :-)
ZVĚSTOVÁNÍ PÁNĚ březen
Letos připadá Slavnost Zvěstování Páně na Květnou neděli a přesouvá se tedy až na pondělí 9. dubna. Já jsem ale ze silných osobních důvodů fixovaný na to původní datum - 25.března. Tak proto už teď :-)
Slavnost Zvěstování Páně, to je oslava a připomínka všech těch okamžiků, kdy k člověku promlouvá Bůh. S obsahem nebývá problém, ten je jasný, zřetelný, srozumitelný, jednoduše sdělitelný. Problém bývá s formou. Je to jako když k tobě přijde anděl, je to jako když zahřmí, je to jako když se v tobě ozve Bůh, je to jako hlas tichý a jemný. Je to taková ta vnitřní řeč, ale nějak silnější, pevnější, reálnější, opravdovější. Je to skutečný dialog, skutečnější než když si říkám, že jsem blbej a neměl jsem tam chodit. Říkám, problém. Slavnost Zvěstování Páně, nádherný svátek, připomínka dne, kdy k nám a v nás promluvil Bůh a všechno, úplně všechno bylo náhle a už napořád jinak.
2018
DŮVĚRA leden
Bůh po nás chce, abychom mu důvěřovali. To, co chci po někom druhém, to bych měl nabízet především já sám. Bůh to v Kristu přesně takhle dělá, On nám důvěřuje. Důvěra ale nespočívá v přesvědčení, že mne ten druhý nezklame, že se bude chovat přesně tak, jak chci a jak potřebuji a jak si představuji. To by s důvěrou Boží vůči člověku muselo být odedávna veta, vždyť my Ho stále "zklamáváme". Důvěra znamená vnímat, že vedle toho koukolu tu roste vždy i ta pšenice. Důvěra také znamená nezapomínat, že i přes momentální a zdánlivou převahu temnoty tu vždy někde svítí i světlo a že vedle toho naparujícího se zla je stále ve hře i méně nápadné dobro. Dávat přednost a přikládat větší význam té pšenici, světlu a dobru, to je důvěra.
CO SE MÁ STÁT únor
Tak tohle je zase písnička s příběhem. První dva veršíky refrénu a ta vtíravá melodie, ty mne napadly už možná tak před deseti lety. A pak nic, a ne a ne a ne. Neměl jsem rým na to "musí něco bejt". Až najednou loni v létě. "Na to vem´jed." A bylo to. Zbytek přišel sám od sebe. A pak se zase nějak stalo, že jsem ji sem "nepověsil", jak se říká. "Mraky", co přišly v září, ji přeskočily. Napravuji teď :-)
ZVĚSTOVÁNÍ PÁNĚ březen
Letos připadá Slavnost Zvěstování Páně na Květnou neděli a přesouvá se tedy až na pondělí 9. dubna. Já jsem ale ze silných osobních důvodů fixovaný na to původní datum - 25.března. Tak proto už teď :-)
Slavnost Zvěstování Páně, to je oslava a připomínka všech těch okamžiků, kdy k člověku promlouvá Bůh. S obsahem nebývá problém, ten je jasný, zřetelný, srozumitelný, jednoduše sdělitelný. Problém bývá s formou. Je to jako když k tobě přijde anděl, je to jako když zahřmí, je to jako když se v tobě ozve Bůh, je to jako hlas tichý a jemný. Je to taková ta vnitřní řeč, ale nějak silnější, pevnější, reálnější, opravdovější. Je to skutečný dialog, skutečnější než když si říkám, že jsem blbej a neměl jsem tam chodit. Říkám, problém. Slavnost Zvěstování Páně, nádherný svátek, připomínka dne, kdy k nám a v nás promluvil Bůh a všechno, úplně všechno bylo náhle a už napořád jinak.
SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO květen
Skrze Seslání Ducha svatého je Bůh všude, ve všem a ve všech, prostupuje všechno a všechny, i ty, kteří o to nestojí. Kdykoli, kdekoli. Perichoreticky nádherně vyváženě vůči Eucharistii, na nevyzpytatelných místech, ve zcela nečekaný čas, nedotknutelně jako světlo, nepolapitelně jako vítr nebo jako melodie, která zazní, zmizí a přesto zůstává. Duch svatý to je, kdo v nás otevírá zřídlo Boží lásky, který proudí mezi Osobami Svaté Trojice. A my můžeme propůjčovat v kontemplaci náš vnitřní mentální prostor tomuto proudění Trojiční lásky a nechávat se jí unášet a nést.
SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO květen
Skrze Seslání Ducha svatého je Bůh všude, ve všem a ve všech, prostupuje všechno a všechny, i ty, kteří o to nestojí. Kdykoli, kdekoli. Perichoreticky nádherně vyváženě vůči Eucharistii, na nevyzpytatelných místech, ve zcela nečekaný čas, nedotknutelně jako světlo, nepolapitelně jako vítr nebo jako melodie, která zazní, zmizí a přesto zůstává. Duch svatý to je, kdo v nás otevírá zřídlo Boží lásky, který proudí mezi Osobami Svaté Trojice. A my můžeme propůjčovat v kontemplaci náš vnitřní mentální prostor tomuto proudění Trojiční lásky a nechávat se jí unášet a nést.
A další do řady Kontemplací:
Kontemplace VI
Dívat se dolů
a přece vidět nahoru.
V tichu mlčet
a přece být plný Slova.
Být tady
a přece být tam.
Být takto roztržen
a právě proto být celý.
červen 2018
NASYCENÍ červenec - srpen
Všichni jsme to už slyšeli mockrát, ale stejně mne znovu oslovilo evangelium o nasycení zástupů, kdy pro pět tisíc mužů a kdoví kolik žen a dětí stačí pět chlebů a dvě ryby. (Jan 6,1-15) Je to krásný a útěšný obraz. Ježíš se přiklání k naší nedostatečnosti, nepřipravenosti, bezradnosti, zmatenosti a bídě. Vstupuje do ní, je v tom všem s námi a úplně obyčejně jedná, bez jakékoli spektakularity a pozdvižení. Z nedostatečnosti je dostatek, ba přebytek. Nepřipravenost, bezradnost, zmatenost a bída ustupují pokoji a nasycení. A ještě zbyde, daleko víc, než bylo na začátku.
Kristepane, kam ty na to chodíš... A nechceš a nepotřebuješ od nás nic, jen na jednom jediném to všechno záleží. Abychom se Tě drželi, byli nadohled, nadoslech a mluvili s Tebou. Amen.
BOHOSLUŽBA září
dokončení cyklu Kontemplace říjen 2018
KONTEMPLACE
DUŠIČKOVÁ listopad
Všichni se jednou vrátíme domů. Tady jsme ve vyhnanství, abychom se učili milovat podobně, jako miluje On. Nepochopitelnou, absurdní, nezasluhovanou, nedoceňovanou, odmítanou, pohrdanou, vysmívanou, popíranou, odsuzovanou láskou. Tomuto účelu je tady podřízeno všechno. A nám se to nelíbí, nerozumíme, nesouhlasíme, nesedí nám to, trápí nás to, bolí a drtí. Máme milovat a věřit Bohu, který zabíjí a kazí, co sám stvořil? Máme milovat a důvěřovat člověku, který svou svobodu dává do služeb krutosti a nenávisti?
Vlečeme se životem jako dlouhou školní chodbou. Jednou se vrátíme domů, a pak se uvidí. Něco málo se naučí každý, každý.
TAK KOMU TO TADY PATŘÍ? prosinec
.jpg)
