Effatha!!

Tíhnutí

 
 
    Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. 1.Tes 5,16-18
 
    My se nemůžeme stále radovat. Rozeznáváme desítky emocí, všechny k našemu životu patří a jejich střídání udržuje naši psychickou stabilitu. My se nemůžeme neustále modlit. Nevyhnutelně musíme zaměstnávat svou hlavu kde čím, většinou záležitostmi banálně všedními, čas od času pak i něčím důležitějším. A nemůžeme za všech okolností děkovat, to vyplývá z předchozího. V situaci, kdy mne v nepříznivé situaci zavalí negativní emoce a myšlenky, na děkování jednoduše nemám kapacitu a mentální prostor. 
    Přesto skrývají tyto tři verše úžasný duchovní potenciál, který se otevírá teprve tehdy, když jej přijmu jako ukazatel vnitřního směřování, jako výzvu k tíhnutí naznačeným směrem. Já se mohu trpělivě znovu a znovu učit vracet se k radosti a posilovat ji jako svůj základní pocit, který své oprávnění bere z evangelia - radostné zvěsti. Mohu se znovu a znovu vracet k modlitbě, jakmile jen trochu pomine akutní nezbytnost zabývat se těmi všemožnými aktuálními záležitostmi. Mohu se k modlitbě vracet jako k činnosti, která má nejvyšší význam, protože buduje a prohlubuje vztah s Bohem. A konečně je výsadou nás věřících, že se můžeme trpělivě učit znovu a znovu děkovat za všech okolností, jakmile jen trochu poleví prvotní spontánní reakce s tou záplavou všemožných pocitů a myšlenek. Postoj díků totiž nejpravdivěji zrcadlí realitu víry v Ježíše Krista a jeho evangelium, realitu víry v Boha Stvořitele dobrého stvoření a realitu víry v Ducha Svatého, který je s námi a v nás, za všech okolností.                                                                                                                                                                                                                                                                                                            září 2017
 
Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. 1.Tes 5,16-18
 
Tíhnutí
 
My se nemůžeme stále radovat. Tak, jak jsme stvoření, rozeznáváme desítky emocí. Všechny k životu člověka patří a jejich střídání udržuje naši psychickou stabilitu. My se nemůžeme neustále modlit. Nevyhnutelně musíme zaměstnávat svou hlavu kde čím, záležitostmi banálně všedními i těmi zásadními a důležitými. Nemůžeme za všech okolností děkovat, to vyplývá z předchozího. V situaci, kdy mne v nepříznivé situaci zavalí negativní emoce a myšlenky, na děkování jednoduše nemám kapacitu a mentální prostor. Přesto skrývají tyto tři verše úžasný duchovní potenciál, který se otevírá teprve tehdy, když jej přijmu jako ukazatel vnitřního směřování, jako ukazatel tíhnutí. Já se mohu trpělivě znovu a znovu učit k radosti se vracet a posilovat ji jako svůj základní pocit, který své oprávnění bere z evangelia - radostné zvěsti. Mohu se znovu a znovu vracet k modlitbě, jakmile jen trochu pomine akutní nezbytnost zabývat se těmi všemožnými aktuálními záležitostmi. Mohu se k modlitbě vracet jako k činnosti, která má nejvyšší význam, protože buduje a prohlubuje vztah s Bohem. A konečně je výsadou nás věřících, že se můžem trpělivě učit znovu a znovu děkovat za všech okolností, jakmile jen trochu poleví záplava těch všemožně jiných pocitů a myšlenek, protože postoj díků a vděčnosti nejpravdivěji zrcadlí realitu víry v Ježíše Krista a v jeho evangelium, realitu víry v Boha Stvořitele dobrého stvoření a realitu víry v Ducha Svatého, který je s námi a v nás, za všech okolností.

A máme tu horkou novinku! 

 

Mraky

Jdou mraky dál a dál,

ty stejný, jako dřív,

až my tu nebudem,

tak ty mraky půjdou dál.

Sto let je pro nás moc,

pro mraky je to nic,

sto let a nebo pět,

kdo ví, co je víc.

Jdou mraky dál a dál,

ty stejný, jako dřív.

 

Jdou mraky, tiše jdou,

nad modrou planetou,

Bože, jak ta bude tichá,

až na ní lidé nebudou.

Těch pět miliard let

je prostě strašně moc,

to po nás všechny stopy zmizí,

zmizí naše sny.

Jen ty mraky půjdou dál,

ty stejný, jako dřív.

 

Demo:

Mraky.mp3 (1265997)

Text a akordy:

118 Mraky.docx (4911)

Noty:

118 Mraky.pdf (27409)                                                                                              

 

 

---

 

Světlem tvého těla je oko. Je-li tvé oko čisté, i celé tvé tělo má světlo. Je-li však tvé oko špatné, i tvé tělo je ve tmě. Hleď tedy, ať světlo v tobě není tmou. Má-li celé tvé tělo světlo a žádná jeho část není ve tmě, bude celé tak jasné, jako když tě osvítí světlo svou září.                                                                                                   Lk 11,34-36                             

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode